Historie webových prohlížečů

Světové dějiny jsou plné epických bojů o moc, tyranů dobývajících svět a hrdinných poražených. Historie webových prohlížečů není o moc jiná. Univerzitní průkopníci napsali jednoduchý software, který odstartoval informační revoluci a boj o nadvládu prohlížečů a o uživatele internetu.

Předwebová éra

V roce 1950 zabíraly počítače celé místnosti a byly hloupější než dnešní kapesní kalkulačky. Pokrok byl ale rychlý a do roku 1960 byly schopny zpracovávat složité programy. Vlády a univerzity po celém světě si myslely, že by bylo skvělé, kdyby stroje uměly mluvit, což by podpořilo vzájemnou spolupráci a vědecký pokrok.

ARPANET byl prvním úspěšným síťovým projektem a v roce 1969 byla z laboratoře počítačové vědy na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) do Stanfordského výzkumného institutu (SRI), rovněž v Kalifornii, odeslána první zpráva.

To vyvolalo revoluci v tvorbě počítačových sítí. Vznikly nové sítě, které propojily univerzity a výzkumná centra po celém světě. Po dalších 20 let však nebyl internet přístupný veřejnosti. Byl vyhrazen pouze univerzitním a vládním výzkumníkům, studentům a soukromým společnostem. Existovaly sice desítky programů, které dokázaly vyměňovat informace po telefonních linkách, ale použití žádného z nich nebylo snadné. Skutečně otevřený internet a první webový prohlížeč vznikl až v roce 1990.

Webová éra

Britský počítačový vědec Tim Berners-Lee vytvořil první webový server a grafický webový prohlížeč v roce 1990, když pracoval v CERNu, Evropské organizaci pro jaderný výzkum zřízené ve Švýcarsku. Své nové okno do internetu nazval „WorldWideWeb“. Jednalo se o snadno použitelné grafické rozhraní vytvořené pro počítač NeXT. Poprvé byly textové dokumenty vzájemně propojeny prostřednictvím veřejné sítě – webu, jak ho známe.

O rok později požádal Berners-Lee studentku matematiky v CERNu Nicolu Pellowovou, aby napsala Line Mode Browser, program pro základní počítačové terminály.

V roce 1993 nastal obrovský rozmach webu. Univerzity, vlády i soukromé společnosti spatřovaly v otevřeném internetu příležitost. Pro přístup k němu všichni potřebovali nové počítačové programy. Toho roku vytvořil počítačový vědec Marc Andreessen v Národním centru pro superpočítačové aplikace (NCSA) na Illinoiské univerzitě v Urbana-Champaign program Mosaic. Byl to vůbec první masově rozšířený webový prohlížeč a raný předchůdce Mozilla Firefoxu.

NCSA Mosaic běžel na počítačích se systémem Windows, snadno se používal a umožňoval každému, kdo měl počítač, přístup k prvním webovým stránkám, chatovacím místnostem a knihovnám obrázků. V následujícím roce (1994) Andreessen založil Netscape a uvolnil pro veřejnost Netscape Navigator. Ten byl mimořádně úspěšný a stal se prvním prohlížečem pro obyčejné lidi. Byl to také první krok v novém druhu války o uživatele internetu.

Válka prohlížečů

V roce 1995 nepředstavoval Netscape Navigator jediný způsob, jak se dostat na internet. Softwarový gigant Microsoft si licencoval starý kód Mosaicu a vytvořil vlastní okno do webu, Internet Explorer. Jeho vydání rozpoutalo válku. Společnosti Netscape a Microsoft horečně pracovaly na nových verzích svých programů a každá se snažila překonat tu druhou nabídkou rychlejších a lepších produktů.

Společnost Netscape vytvořila a uvolnila JavaScript, který webovým stránkám poskytl dosud nevídané výpočetní možnosti. (Vytvořili také nechvalně proslulou značku <blink>.) Microsoft odpověděl kaskádovými styly (CSS), které se staly při tvorbě webových stránek standardem.

V roce 1997, kdy Microsoft vydal Internet Explorer 4.0, se situace trochu vymkla kontrole. Jeho tým zkonstruoval obří písmeno „e“ a propašoval ho na trávník sídla společnosti Netscape. Tým Netscapu obří písmeno „e“ okamžitě povalil a postavil na něj svého maskota, dinosaura Mozillu.

Poté začal Microsoft dodávat Internet Explorer se svým operačním systémem Windows. Během čtyř let měl 75 % trhu a v roce 1999 už 99 % trhu. Společnost kvůli tomu čelila antimonopolnímu řízení, a Netscape se rozhodl otevřít zdrojový kód své kódové báze a vytvořil neziskovou organizaci Mozilla, která pak v roce 2002 vytvořila a vydala Firefox. Uvědomovala si, že monopolní postavení prohlížeče není v nejlepším zájmu uživatelů a otevřeného webu, a tak byl vytvořen Firefox, aby uživatelům webu poskytl možnost volby. Do roku 2010 Mozilla Firefox a další prohlížeče snížily podíl Internet Exploreru na trhu na 50 %.

Koncem 90. let a počátkem nového tisíciletí se objevili další konkurenti, včetně prohlížečů Opera, Safari a Google Chrome. S vydáním systému Windows 10 v roce 2015 byl Internet Explorer nahrazen prohlížečem Microsoft Edge.

Prohlížení webu dnes

Dnes existuje jen několik málo způsobů přístupu na internet. Hlavními konkurenty jsou Firefox, Google Chrome, Microsoft Edge, Safari a Opera. V posledním desetiletí se jako preferovaný způsob přístupu na internet prosadila mobilní zařízení. Dnes většina uživatelů internetu používá k přístupu na internet pouze mobilní prohlížeče a aplikace. Mobilní verze hlavních prohlížečů jsou k dispozici pro zařízení se systémy iOS a Android. Tyto aplikace jsou sice velmi užitečné pro určité účely, ale poskytují pouze omezený přístup na web.

V budoucnu se web pravděpodobně ještě více odkloní od svých hypertextových kořenů a stane se obrovským mořem interaktivních zážitků. Virtuální realita je na obzoru již několik desetiletí (přinejmenším od uvedení filmu Trávníkář v roce 1992 a vydání herní konzole Nintendo Virtual Boy v roce 1995), ale web ji možná konečně zpřístupní všem. Firefox má dnes zabudovanou podporu pro WebVR a A-Frame, které umožňují vývojářům rychle a snadno vytvářet webové stránky s virtuální realitou. Většina moderních mobilních zařízení podporuje WebVR a díky jednoduchým lepenkovým pouzdrům je lze snadno použít jako náhlavní soupravy. Web s 3D virtuální realitou, jaký si představoval například autor science fiction Neal Stephenson, může být už klidně za dveřmi. Je-li tomu tak, webový prohlížeč jako takový možná úplně zmizí a stane se opravdovým oknem do jiného světa.

Ať už bude budoucnost webu jakákoli, Mozilla a Firefox tu budou pro uživatele a zajistí jim výkonné nástroje pro práci s webem a se vším, co nabízí. Web je pro každého a každý by měl mít kontrolu nad tím, co na něm dělá. Proto Firefoxu dáváme nástroje na ochranu soukromí uživatelů a nikdy neprodáváme údaje o uživatelích inzerentům.

Zdroje

Převezměte kontrolu nad svým prohlížečem.